Nechci a ani bych si nedovolil vás jako čtenáře podezírat z úmyslného podvodu. Jenže podvodníkem se můžete stát i když o tento vznosný titul pranic nestojíte. Stačí chybný údaj a je zaděláno na malér, ve kterém můžete v těch nejhorších případech přijít o střechu nad hlavou. Tedy pokud nějakou máte.

Nejprve si proberme ty údaje, které se falšují víceméně úmyslně, a zde jde ovšem o něco jiného. Jak na svém webu píše jistá instituce, nejčastěji klienti falšují doklad o výši příjmu. Pak jsou to zamlčené další dluhy, a namístě třetím je to počet vyživovaných dětí. Ano i to se bere v potaz při případném půjčení peněz vám solidní společností. Protože jen ty si údaje pečlivě zapisují a ověřují. Jenže, znáte to, kličky j se dají dělat i tak.
Takže tedy pokud se vám stane, že udáte jakýkoli špatný údaj a přijdete na to až později, ihned kontaktujte společnost, se kterou máte smlouvu. Když píši ihned, míním tím skutečně ihned, a ne tak za rok, za tři. Tohle totiž úvěrový podvod je a může mít nepěkné dohry.
Pokud výše uvedené údaje zkreslíte úmyslně, a já věřím že ne, je jasné, že se ozývat nebudete. Tím jste ovšem naplnili klauzuli že „Úvěrový podvod spočívá v uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, případně v zamlčení podstatných údajů při sjednávání úvěrové smlouvy“. Bum bác a máte kriminál na krku. A ne že ne. Ono to totiž může dopadnout tak, že vás právě za úvěrový podvod šoupnou do Kartouz i na jeden až pět let, prokáží-li vám škodu za padesát tisíc korun.

Zajímal by mne výklad práva, pokud falešné údaje uvedete, ale poctivě splácíte. Že by zde platila věta, není-li žalobce, není ani soudce? No, možné to je, ale já bych na to nesázel a raději to ani nezkoušel.
A že to klienti nezkoušejí tomu nevěřte. Dovolím si vypůjčit citát a napsat jej sem.  „Statistiky Policie ČR za rok 2016 hovoří v úhrnu o škodě 1,4 miliardy korun. Do září roku 2017 již ale škoda z úvěrových podvodů překročila 2 miliardy korun.
Tak vidíte. Raději poctivě a v klidu.