Určitě http://www.ozp.cz/pro-klienty/caste-dotazy/je-na-stomatologicke-vyrobky-poskytovana-nejaka-zaruka i vy znáte to pořekadlo, že práce člověka šlechtí. Říká se ale také, že má pracovní činnost velký vliv na to, že se z opic stali lidé. Bohužel ale také platí to, že se práce na člověku podepíše. Bohužel ani nejmodernější doba nikoho z nás nedokáže zbavit nemocí nebo pracovních úrazů. Můžeme si být jisti tím, že před padesáti lety určitě nevěděli, co je to například karpální tunel nebo o bolestech, které nás mohou postihnout, pokud dlouhodobě klikáme myší. Možná dříve ani nevěděli, že myš nebude pouze označení pro hlodavce.
V případě, že se zaměstnanci něco stane, by měl být každý zaměstnavatel pojištěn. Toto pojištění pomáhá zaměstnavateli pokrýt odškodění pracovního úrazu poradnaodskodneni.cz, který je způsoben nemocí z povolání nebo pracovním úrazem.

Může se jednat o odškodnění, které bude jednorázové, kde spadá například bolestné nebo náhrada za ztížení uplatnění a také renty. Ta dorovnává propad výdělku v době pracovní neschopnosti. Na rentu mnohdy nemusí mít nárok pouze zaměstnanec. Když dojde na nejhorší, což může být smrt, pak i pozůstalí.
Tělesné a duševní strádání při dané události se v době léčení odškodňuje náhradou za bolest. Pokud jsou následky trvalé, pak se odškodňují náhradou za ztížení společenského uplatnění. Výše odškodnění vždy záleží na lékaři.
Pokud je pracovní úraz závažnější, může dojít k změně místa. Můžeme tím chápat nástup na jinou pozici, změnu zaměstnání apod. Taková změna bývá často doprovázená mnohem menším výdělkem. Pro příklad si můžeme vzít, že se například z takového horníka stane vrátný.

V horším případě člověk nemůže pracovat už vůbec. Je pravda, že invalidní důchod se bývalému platu ani malinko neblíží. V takovém případě je pak zaměstnanci placena úrazová renta. Vyplácí se až do věku 65 let.
Může se také stát, že pokud je zranění smrtelné a po zaměstnanci zůstanou děti nebo jiný rodinný příslušník, který na něm byl závislý, pak jim náleží náhrada nákladu za výživu. Dokonce po dobu, po kterou by platila vyživovací povinnost zaměstnance, kdyby žil. Nejdéle je ale poskytována do 65 let.