Lidé, kteří mají omezený pohyb díky svému handicapu, mohou získat asistenčního psa. Pochopitelně, že není určen pro každého, kdo je nějak tělesně postižený. Asistenčního psa využívají především lidé, kteří mají závažnou vadu zraku, jsou hluchoslepí, nebo jsou odkázáni na pohyb na invalidním vozíku. Pes může těmto lidem přinést do života velkou pozitivní změnu.
o   Najednou nebudou odkázáni jen na pomoc někoho právě přítomného.
o   Jejich pes se pro ně stane očima, ušima, prodlouženou rukou, a hlavně společníkem a věrným kamarádem.
Jen málokdo si umí představit, kolik hodin práce je za výchovou jednoho psa, který má přinést radost do života některému postiženému člověku.

Radost i smutek

Člověk, který se rozhodne vychovávat asistenční psy, musí těmto zvířatům naprosto rozumět, a především je milovat. Pes musí mít těch potřebných vlastností přeci jen o něco více. A v poslední době už tolik nezáleží na rase budoucího vodícího nebo asistenčního psa, ale pouze na jeho vlastnostech.
·        Stále však zůstávají některá plemena bez povšimnutí z důvodu nevhodnosti pro tuto práci.
o   Nikdo si určitě neumí představit čivavu, jak v obchodě pomáhá s nákupem.
Počítá se tedy spíše s většími plemeny. Cvičitel se podívá zkušeným okem a pak se rozhodne, který pejsek by byl nejvhodnější.

Pes určený pro pomoc člověku 
–         musí být naprosto zdravý
–         nesmí být lekavý nebo ustrašený
–         nemá mít sklony k agresivitě
–         musí umět naprosto potlačit své lovecké chování
–         musí být schopen se přizpůsobit novému prostředí a novým lidem.
Náročný výcvik trvá asi půl roku až jeden rok. Většinou už je jasné, kam který pes půjde. Proto si zvyká na budoucího majitele už v době výcviku. Pokud se vše podaří tak, jak má, po zdárném výcviku pes odchází do nového domova. Každý vychovatel asistenčního psa vám potvrdí, že tyto chvíle jsou velice emotivní. A to pro všechny tři zúčastněné strany.