Dělení materiálů je jeden za základních technologických postupů, který je nezbytný pro výrobní proces, zejména ve strojírenském průmyslu. Ale dělení materiálů provádíte denně ve vaší kuchyni, krájíte chleba, zeleninu, maso, ale i stříhání látky nebo papíru je dělení materiálu. Kolik toho denně nastříhá taková švadlena? Nůž a nůžky jsou nejrozšířenějšími nástroji pro dělení materiálu, které vlastní každá domácnost.

Dalším rozšířeným nástrojem na dělení materiálu je pila. Ať už ruční nebo strojní. Pilka může být dřevo nebo na kov, ale určitě nenajdete pilku na oboje dvoje, každá musí mít jiné zuby. Ne každý materiál se samozřejmě dá nožem nebo pilkou rozřezat, a proto nastupují technologicky náročnější nástroje a stroje. Jednou někoho napadlo, vyrobit kotouč a roztočit ho pomocí stroje. Vznikla první kotoučová pila a člověk získal velice praktickou pomůcku, na které lehce pořežte dřevo do krbu na celou zimu. Ale nejen na dřevo jsou kotoučové pily, takové kotoučové frézy I-nastroje přeříznou hravě ocelový profil, jako když zaboříte nůž do ementálu.

A víte, že se dá řezat i papírovým kotoučem? Ocel sice nepřeřízne, ale např. s plastovou trubkou nebude mít problém. Ne každý materiál se ale dělí přímočarým řezáním. Z plochého materiálu, z plechů a desek, potřebujeme často vyřezat složité tvary a tady nastupuje na řadu místo řezání, vypalování. Sice říkáme, že je to řezání vodním paprskem, ale vodní paprsek neřeže jako kotouč jeden rovný řez, ale vyřezává složité tvary i do ocelových desek. Vypalování může být taky laserem. Laserem se opracovává také jeden z nejtvrdších nerostů na Zemi, a to diamant. Dělit materiál se dá i plamenem. V hodinách matematiky se naučíme teorii o tom, co je to dělení, ale dělit materiál, to chce vzít do ruky správný nástroj a zapojit své svaly nebo využít sílu strojů.